Čeští panovníci historičtí 9.-10.století

0 %
100 %
Information about Čeští panovníci historičtí 9.-10.století
Others-Misc

Published on March 18, 2018

Author: jikro

Source: authorstream.com

Slide2: Bořivoj I. je první historicky doložený Přemyslovec (Kosmova kronika , Kristiánova legenda) Bořivoj I. - freska ve Znojemské rotundě z let 1019-1034 Snad již jako patnáctiletého potvrdil Svatopluk I. Velkomoravský svého chráněnce Bořivoje za knížete Čechů. Když k Velké Moravě Čechy připojil, ponechal českým knížatům vlastní suverenitu. Bořivoj podporoval velkomoravského knížete Svatopluka ve sporech s východofranským králem Ludvíkem Němcem. Bořivoj I. kresba Vladimir Pechar Slide3: Bořivoj I. je první historicky doložený Přemyslovec (Kosmova kronika , Kristiánova legenda) Bořivoj I. - freska ve Znojemské rotundě z let 1019-1034 Snad již jako patnáctiletého potvrdil Svatopluk I. Velkomoravský svého chráněnce Bořivoje za knížete Čechů. Když k Velké Moravě Čechy připojil, ponechal českým knížatům vlastní suverenitu. Bořivoj podporoval velkomoravského knížete Svatopluka ve sporech s východofranským králem Ludvíkem Němcem. Bořivoj I. kresba Vladimir Pechar Kristiánova legenda, sepsaná pravděpodobně již před rokem 994 mnichem Kristiánem, jenž podle historiků pocházel zřejmě z rodu Přemyslovců nebo Slavníkovců, je důležitým zdrojem informací o vzniku českého státu. Kristiánova legenda – vyobrazený rukopis pochází ze 12. století. Slide4: Bořivoj I. je první historicky doložený Přemyslovec (Kosmova kronika , Kristiánova legenda) Bořivoj I. - freska ve Znojemské rotundě z let 1019-1034 Kristiánova legenda – vyobrazený rukopis pochází ze 12. století. Kristiánova legenda, sepsaná pravděpodobně již před rokem 994 mnichem Kristiánem, jenž podle historiků pocházel zřejmě z rodu Přemyslovců nebo Slavníkovců, je důležitým zdrojem informací o vzniku českého státu. Jiný rukopis Kristiánovy legendy, zhotovený ve 14. století. Slide5: Kníže Bořivoj I. a jeho manželka Ludmila na reliéfech Jarmily Haldové Slide6: Křest Bořivoje I. - Velislavova bible (1. pol. 14. století) Bořivoj se svou manželkou Ludmilou z rodu Pšovanů, se nechali kolem roku 882/883? na moravském Svatoplukově dvorci Velehradě, arcibiskupem Metodějem pokřtít. Slide7: Křest Bořivoje I. - Velislavova bible (1. pol. 14. století) Bořivoj se svou manželkou Ludmilou z rodu Pšovanů, se nechali kolem roku 882/883? na moravském Svatoplukově dvorci Velehradě, arcibiskupem Metodějem pokřtít. Křest Bořivoje a Ludmily Slide8: Bořivoj se svou manželkou Ludmilou z rodu Pšovanů, se nechali kolem roku 882/883? na moravském Svatoplukově dvorci Velehradě, arcibiskupem Metodějem pokřtít. Křest Bořivoje a Ludmily Slide9: Bořivoj se svou manželkou Ludmilou z rodu Pšovanů, se nechali kolem roku 882/883? na moravském Svatoplukově dvorci Velehradě, arcibiskupem Metodějem pokřtít. Křest knížete Bořivoje I. autor: Václav Ignác Leopold Markovský (1789 -1846) Arcibiskup Metoděj na Velehradě pokřtil nejen Bořivoje s manželkou Ludmilou, ale i celý jejich doprovod. Slide10: Arcibiskup Metoděj na Velehradě pokřtil nejen Bořivoje s manželkou Ludmilou, ale i celý jejich doprovod. Křest knížete Bořivoje autor: Karel Javůrek (1815 -1909) Slide11: Křest knížete Bořivoje autor: Karel Javůrek (1815 -1909) Kostel sv. Klimenta na základech rotundy - založené kolem roku 885 knížetem Bořivojem. Původním sídlem knížete Bořivoje byl Levý Hradec. Zde nechal vystavět první kostel na území Čech - rotundu sv.Klimenta. Pak ještě zřídil druhý kostel, a to Panny Marie v místě na Žiži, což je v Praze na Hradčanech, v blízkosti Plečnikova obelisku. Slide12: Původním sídlem knížete Bořivoje byl Levý Hradec. Zde nechal vystavět první kostel na území Čech - rotundu sv.Klimenta. Kostel sv. Klimenta na základech rotundy - založené kolem roku 885 knížetem Bořivojem. Pak ještě zřídil druhý kostel, Panny Marie, v místě na Žiži, což je v Praze na Hradčanech, v blízkosti Plečnikova obelisku. základy rotundy sv.Klimenta Slide13: Původním sídlem knížete Bořivoje byl Levý Hradec. Zde nechal vystavět první kostel na území Čech - rotundu sv.Klimenta. Kostel sv. Klimenta na základech rotundy - založené kolem roku 885 knížetem Bořivojem. Kněžiště kostela sv.Klimenta v Levém Hradci. základy rotundy sv.Klimenta Slide14: Spytihněv I. freska ve Znojemské rotundě kníže Spytihněv obrázek z Kroniky Václava Hájka z Libočan kresba - Karel Rélink Protože nejstarší syn Bořivoje a Ludmily - Spytihněv, nebyl po smrti svého otce ještě zletilý, vykonával dočasnou vládu v Čechách přímo velkomoravský kníže Svatopluk. Slide15: Spytihněv I. freska ve Znojemské rotundě kresba - Karel Rélink Protože nejstarší syn Bořivoje a Ludmily - Spytihněv, nebyl po smrti svého otce ještě zletilý, vykonával dočasnou vládu v Čechách přímo velkomoravský kníže Svatopluk. Spytihněv krátce po plném převzetí vlády odtrhl Čechy od Velké Moravy a od vlivu knížete Mojmíra II. reliéf Jarmila Haldová Slide16: kresba - Karel Rélink Z Levého Hradce přesídlil do Prahy a v místech, kde jeho otec Bořivoj zřídil kostel Panny Marie, vystavěl knížecí dvorec s palácem. Tímto činem ustavil základy dnešních Hradčan. Spytihněv krátce po plném převzetí vlády odtrhl Čechy od Velké Moravy a od vlivu knížete Mojmíra II. Slide17: kresba - Karel Rélink Z Levého Hradce přesídlil do Prahy a v místech, kde jeho otec Bořivoj zřídil kostel Panny Marie, vystavěl knížecí dvorec s palácem. Tímto činem ustavil základy dnešních Hradčan. Spytihněv krátce po plném převzetí vlády odtrhl Čechy od Velké Moravy a od vlivu knížete Mojmíra II. Dochované základy Bořivojova kostela Panny Marie na Hradčanech. Slide18: Vratislav I. freska ve Znojemské rotundě kresba - Karel Rélink Vratislav, mladší bratr Spytihněva I. měl s manželkou Drahomírou ze Stodor celkem šest dětí, z toho dva syny, Václava a Boleslava. Slide19: Vratislav I. freska ve Znojemské rotundě Vratislav, mladší bratr Spytihněva I. měl s manželkou Drahomírou ze Stodor celkem šest dětí, z toho dva syny, Václava a Boleslava. Jeho manželka Drahomíra pocházela z kmene Polabských Slovanů kněžna Drahomíra (v Dalimilově kronice) reliéf Jarmila Haldová Slide20: Jeho manželka Drahomíra pocházela z kmene Polabských Slovanů Vratislav založil na hradě kolem roku 916 druhý kostel, románskou baziliku sv. Jiří, v níž je i pochován. Barokní průčelí románské baziliky je z konce 17.století. Bazilika a klášter sv. Jiří. Bazilika sv.Jiří byla až do roku 973 hlavním chrámem celých Čech. kněžna Drahomíra (v Dalimilově kronice) Slide21: Vratislav založil na hradě kolem roku 916 druhý kostel, románskou baziliku sv. Jiří, v níž je i pochován. barokní průčelí románské baziliky je z konce 17.stol. Bazilika sv.Jiří byla až do roku 973 hlavním chrámem celých Čech. Vratislav – syn knížete Bořivoje a kněžny Ludmily zemřel 13. února 921. Je pochován v bazilice sv. Jiří na Hradčanech. Detail náhrobní tumby knížete Vratislava I. v hlavní lodi baziliky sv. Jiří. Bazilika a klášter sv. Jiří. Slide22: Vratislav – syn knížete Bořivoje a kněžny Ludmily zemřel 13. února 921. Je pochován v bazilice sv. Jiří na Hradčanech. kněžna Drahomíra matka Václava a Boleslava kněžna Ludmila Václavova babička Po Vratislavově smrti došlo ke konfliktu mezi jeho manželkou Drahomírou a Vratislavovou matkou Ludmilou, jíž byla svěřena výchova a péče o Vratislavovi syny. O staršího syna Václava a mladšího Boleslava. A Drahomíra, ta byla pověřena aby budoucího knížete, staršího syna Václava, prozatím než dospěje, ve vládních věcech zastupovala. Bazilika a klášter sv. Jiří. Slide23: A Drahomíra, ta byla pověřena aby budoucího knížete, staršího syna Václava, prozatím než dospěje, ve vládních věcech zastupovala. Po Vratislavově smrti došlo ke konfliktu mezi jeho manželkou Drahomírou a Vratislavovou matkou Ludmilou, jíž byla svěřena výchova a péče o Vratislavovi syny. O staršího syna Václava a mladšího Boleslava. Kněžna Ludmila odjíždí z Prahy na Tetín. (Veleslavínská bible ze 14. století) Rozdělení vlivu na budoucího knížete mezi Ludmilu a její snachu Drahomíru (patrně kmenovou radou), skončilo 15. září 921 vraždou Ludmily. Najatí vrazi Tunna a Gomon ji na hradišti Tetín uškrtili jejím vlastním závojem. kněžna Ludmila Václavova babička kněžna Drahomíra (v Dalimilově kronice) Slide24: Drahomíra objednává Ludmilinu vraždu část obrazu vlevo Ludmila s vnukem Václavem a její vrazi část obrazu uprostřed a vpravo (Dalimilova kronika) Rozdělení vlivu na budoucího knížete mezi Ludmilu a její snachu Drahomíru (patrně kmenovou radou), skončilo 15. září 921 vraždou Ludmily. Najatí vrazi Tunna a Gomon ji na hradišti Tetín uškrtili jejím vlastním závojem. Slide25: Drahomíra objednává Ludmilinu vraždu část obrazu vlevo Ludmila s vnukem Václavem a její vrazi část obrazu uprostřed a vpravo (Dalimilova kronika) Tunna a Gomon vyrážejí dveře a škrtí kněžnu Ludmilu jejím vlastním závojem. Malý vnuk Václav spí v posteli. (Vyobrazení v Dalimilově kronice.) Slide26: Tunna a Gomon vyrážejí dveře a škrtí kněžnu Ludmilu jejím vlastním závojem. Malý vnuk Václav spí v posteli. (Vyobrazení v Dalimilově kronice.) V 11. stol. byla kněžna Ludmila (manželka Bořivoje I. a babička sv.Václava) svatořečena. Slide27: Hrob svaté Ludmily v bazilice sv.Jiří na Hradčanech. Gotický náhrobek nechal zhotovit Karel IV. Hradiště Tetín z 9.stol. na skále nad Berounkou, v němž byla 15. září 921 zavražděna sv.Ludmila. Dnes se v těchto místech nacházejí zbytky hradu vystavěného kolem roku 1288 za krále Václava II. Zbytky vstupní věže hradu Tetín ze 13.století. Slide28: Babička Ludmila a kníže Bořivoj I. vyučují na Budči malého Václava (Josef Vojtěch Hellich - roku 1880) Kníže Václav I. Svatý, syn Vratislava I. a jeho manželky Drahomíry, platí za hlavního patrona české země a je symbolem české státnosti. Jeho hlavní vychovatelkou byla jeho babička, později svatořečená kněžna Ludmila. Slide29: Babička Ludmila a kníže Bořivoj I. vyučují na Budči malého Václava (Josef Vojtěch Hellich - roku 1880) Kníže Václav I. Svatý, syn Vratislava I. a jeho manželky Drahomíry, platí za hlavního patrona české země a je symbolem české státnosti. Jeho hlavní vychovatelkou byla jeho babička, později svatořečená kněžna Ludmila. kníže Václav I., zvaný Svatý reliéf Jarmila Haldová Na svém knížecím dvorci, jímž jsou dnešní Hradčany, nechal vystavět rotundu sv.Víta, hlavní chrám knížectví. Slide30: Na svém knížecím dvorci, jímž jsou dnešní Hradčany, nechal vystavět rotundu sv.Víta, hlavní chrám knížectví. Jindřich I. Ptáčník se svou druhou manželkou Matyldou (iluminace ze 13. století) kníže Václav I. Svatý Roku 929 vtrhlo bavorské a saské vojsko krále Jindřicha Ptáčníka nečekaně do Čech. Aby zabránil vydrancování země a uhájil její suverenitu, podepsal kníže Václav s králem Jindřichem Ptáčníkem mírovou smlouvu. Smlouvou se zavázal každoročně platit „Tributum pacis“ - poplatek za mír, 120 volů a 500 hřiven stříbra. Slide31: Jindřich I. Ptáčník se svou druhou manželkou Matyldou (iluminace ze 13. století) kníže Václav I. Svatý Roku 929 vtrhlo bavorské a saské vojsko krále Jindřicha Ptáčníka nečekaně do Čech. Aby zabránil vydrancování země a uhájil její suverenitu, podepsal kníže Václav s králem Jindřichem Ptáčníkem mírovou smlouvu. Smlouvou se zavázal každoročně platit „Tributum pacis“ - poplatek za mír, 120 volů a 500 hřiven stříbra. Václavův bratr Boleslav s placením tributu nesouhlasil. Pozval Václava na hostinu do svého sídla ve Staré Boleslavi. Slide32: Václavův bratr Boleslav s placením tributu nesouhlasil. Pozval Václava na hostinu do svého sídla ve Staré Boleslavi. Druhý den ráno, cestou na raní bohoslužbu se Václav střetl s bratrem Boleslavem a řekl mu: „Včera jsi mi pěkně posloužil, Bůh ti to oplať.“ Boleslav odpověděl: „A dnes ti chci takhle já posloužit!“ a ťal Václava mečem do hlavy. Slide33: Druhý den ráno, cestou na raní bohoslužbu se Václav střetl s bratrem Boleslavem a řekl mu: „Včera jsi mi pěkně posloužil, Bůh ti to oplať.“ Boleslav odpověděl: „A dnes ti chci takhle já posloužit!“ a ťal Václava mečem do hlavy. Boleslav napadá bratra Václava (kresba: Jan Goth) Václav svou rukou ránu mečem z části odrazil. Tu se na něj vrhla Boleslavova družina a muž jménem Hněvsa, knížete Václava probodl. Slide34: Boleslav napadá bratra Václava (kresba: Jan Goth) Václav svou rukou ránu mečem z části odrazil. Tu se na něj vrhla Boleslavova družina a muž jménem Hněvsa, knížete Václava probodl. Dobová iluminace zavraždění sv. Václava (Wolfenbüttelský rukopis Gumpoldovy legendy) Slide35: Dobová iluminace zavraždění sv. Václava (Wolfenbüttelský rukopis Gumpoldovy legendy) Stalo se - 28. září, L.P. 935 Bratrovražda knížete Václava u dveří kostela sv.Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi Slide36: Bratrovražda knížete Václava u dveří kostela sv.Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi Stalo se - 28. září, L.P. 935 Socha sv. Václava v katedrále sv.Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě Slide37: Stalo se - 28. září, L.P. 935 Socha sv. Václava v katedrále sv.Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě Kníže Václav z rodu Přemyslovců se stal prvním českým světcem. Je považován za symbol české státnosti a jako patron České země. Slide38: Stalo se - 28. září, L.P. 935 Socha sv. Václava v katedrále sv.Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě Kníže Václav z rodu Přemyslovců se stal prvním českým světcem. Je považován za symbol české státnosti a jako patron České země. Svatá Ludmila a svatý Václav Slide39: Svatá Ludmila a svatý Václav Socha sv. Václava v katedrále sv.Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě Kníže Václav z rodu Přemyslovců se stal prvním českým světcem. Je považován za symbol české státnosti a jako patron České země. Kníže Václav sám poděluje chudé a nemocné. Pravoslavná ikona svatého Václava Jako světec byl vždy uctíván nejen pro svou zbožnost, ale i pro starost a péči o chudé, nemocné a sirotky. Za propouštění otroků a vězňů, kácení šibenic, za stavbu kostelů. Slide40: Kníže Václav sám poděluje chudé a nemocné. Pravoslavná ikona svatého Václava Jako světec byl vždy uctíván nejen pro svou zbožnost, ale i pro starost a péči o chudé, nemocné a sirotky. Za propouštění otroků a vězňů, kácení šibenic, za stavbu kostelů. Po třech letech nechal Boleslav ostatky svého bratra převézt do Prahy a uložit do jižní apsidy původní rotundy sv.Víta. Nyní se ostatky nacházejí ve svatováclavské kapli katedrály sv.Víta Slide41: Císař a král Karel IV. ve své době nařídil, aby svatováclavská koruna českých králů v době mimokorunovační spočívala na lebce sv.Václava. Po třech letech nechal Boleslav ostatky svého bratra převézt do Prahy a uložit do jižní apsidy původní rotundy sv.Víta. Nyní se ostatky nacházejí ve svatováclavské kapli katedrály sv.Víta Slide42: Svatý Václav na Myslbekově pomníku na Václavském náměstí v Praze Slide43: Svatý Václav na Myslbekově pomníku na Václavském náměstí v Praze Legenda z 15.století říká, že až bude v České zemi nejhůř, pak v hoře Blaník procitnou dávní bojovníci, v jejichž čele je sám patron České země svatý Václav. Nepřátele porazí a opět u nás nastolí klid a mír. Slide44: freska ve Znojemské rotundě Boleslav I. zvaný Ukrutný, mladší bratr sv. Václava, dokázal významně povznést české knížectví po ekonomické i politické stránce. Historické prameny uvádějí jména jeho čtyř dětí : Boleslav II., Strachkvas (narozen v den vraždy sv.Václava), Doubravka a Mlada. kníže Boleslav I. reliéf Jarmila Haldová Slide45: Boleslav I. zvaný Ukrutný, mladší bratr sv. Václava, dokázal významně povznést české knížectví po ekonomické i politické stránce. Historické prameny uvádějí jména jeho čtyř dětí : Boleslav II., Strachkvas (narozen v den vraždy sv.Václava), Doubravka a Mlada. Ota I. Veliký iluminace ze 13. století B oje s králem Otou I. - (Sächsische Weltchronik) Protože krátce po převzetí moci odmítl platit východofranské říši tribut, její král Ota I. s ním po 14 let vedl neúspěšnou válku. Válka skončila vzájemným smírem. Slide46: Ota I. Veliký iluminace ze 13. století Protože krátce po převzetí moci odmítl platit východofranské říši tribut, její král Ota I. s ním po 14 let vedl neúspěšnou válku. Válka skončila vzájemným smírem. Bitva krále Oty I. proti Maďarům na řece Lechu, za pomoci českých bojovníků. Následně roku 955 Boleslavovo vojsko v počtu asi 1000 mužů, pomohlo Otovi porazit Maďary v bitvě na Lechu. Boleslav mezitím sám odrazil další útok Maďarů na Moravu. Slide47: Pražský denár Bitva krále Oty I. proti Maďarům na řece Lechu, za pomoci českých bojovníků. Následně roku 955 Boleslavovo vojsko v počtu asi 1000 mužů, pomohlo Otovi porazit Maďary v bitvě na Lechu. Boleslav mezitím sám odrazil další útok Maďarů na Moravu. Hospodářské výsledky jeho vlády dotvrzuje i ražba prvních českých mincí – pražských denárů. Významný cestovatel a obchodník té doby Ibrahim ibn Jakub napsal: Boleslavova zem je nejbohatší země sever ně od Alp. Praha je budována z kamene a vápna. (Běžným stavebním materiálem bylo ještě dřevo.) kresba - Karel Rélink Slide48: Hospodářské výsledky jeho vlády dotvrzuje i ražba prvních českých mincí – pražských denárů. Významný cestovatel a obchodník té doby Ibrahim ibn Jakub napsal: Boleslavova zem je nejbohatší země sever ně od Alp. Praha je budována z kamene a vápna. (Běžným stavebním materiálem bylo ještě dřevo.) Kníže Boleslav I. se zasloužil o založení prvního kláštera v Čechách, kláštera u baziliky sv.Jiří na Pražském hradě. Jeho první abatyší se stala nejmladší Boleslavova dcera Mlada. Mlada Přemyslovna na tympanonu kláštera sv. Jiří Slide49: Mlada Přemyslovna na tympanonu kláštera sv. Jiří Aby se tak stalo, on sám silně podporoval kult svého zavražděného bratra, svatého Václava, na jehož smrti měl hlavní podíl. Naprosté nezávislosti své země chtěl dosáhnout zřízením vlastního biskupství. Kníže Boleslav I. se zasloužil o založení prvního kláštera v Čechách, kláštera u baziliky sv.Jiří na Pražském hradě. Jeho první abatyší se stala nejmladší Boleslavova dcera Mlada. Vražda knížete Václava (Liber viaticus) Slide50: Boleslav II. zvaný Pobožný, byl synem Boleslava I. Ukrutného a bratrem Strachkvase, Doubravky a abatyše Mlady. denár Boleslava II. kresba - Karel Rélink freska ve Znojemské rotundě Slide51: Boleslav II. zvaný Pobožný, byl synem Boleslava I. Ukrutného a bratrem Strachkvase, Doubravky a abatyše Mlady. denár Boleslava II. kresba - Karel Rélink Slide52: Původní zděděné území Boleslav II. rozšiřoval hlavně východním směrem. Ač již jeho otec Boleslav I., pro plnou nezávislost svého knížectví usiloval o zřízení pražského biskupství, teprve až Boleslavovi II. se tato snaha zdařila uskutečnit. Slide53: Ač již jeho otec Boleslav I., pro plnou nezávislost svého knížectví usiloval o zřízení pražského biskupství, teprve až Boleslavovi II. se tato snaha zdařila uskutečnit. Původní zděděné území Boleslav II. rozšiřoval hlavně východním směrem. Prvním pražským biskupem byl roku 973 zvolen Dětmar, původem Sas. Po jeho smrti dosedl na biskupský stolec , roku 982 , Slavníkovec Vojtěch . (Později svatořečen.) Biskup Vojtěch dokázal i nadále, přes odpor latiníků, udržet užívanou staroslověnskou bohoslužebnou liturgii. svatý Vojtěch - (Kovács Mihály 1818 -1892) Slide54: Prvním pražským biskupem byl roku 973 zvolen Dětmar, původem Sas. Po jeho smrti dosedl na biskupský stolec , roku 982 , Slavníkovec Vojtěch . (Později svatořečen.) Biskup Vojtěch dokázal i nadále, přes odpor latiníků, udržet užívanou staroslověnskou bohoslužebnou liturgii. 28. září 995 došlo na Libici k vyvraždění Slavníkovců. Z celého rodu přežili pouze Radim, Soběslav a biskup Vojtěch. Základy Slavníkovského kostela v Libici Slide55: 28. září 995 došlo na Libici k vyvraždění Slavníkovců. Z celého rodu přežili pouze Radim, Soběslav a biskup Vojtěch. Základy Slavníkovského kostela v Libici Detail z vrat v katedrále v Hnězdně: Biskup Vojtěch žádá knížete Boleslava II., aby nebyli do otroctví prodáváni křesťanští zajatci. Slide56: Detail z vrat v katedrále v Hnězdně: Biskup Vojtěch žádá knížete Boleslava II., aby nebyli do otroctví prodáváni křesťanští zajatci. Biskup Vojtěch pro neshody s knížetem Boleslavem odešel z Prahy do Říma. Odtud se pak s nevlastním bratrem Radimem vydal do Polska a posléze na misii k pohanským Prusům. Sousoší svatého Vojtěcha a Radima (Libice) Tam byl Vojtěch 23.dubna 997 zavražděn kopím. Radim se pak stal biskupem v polském Hnězdně. Zavraždění sv.Vojtěcha - (Věnceslav Černý) Slide57: Tam byl Vojtěch 23.dubna 997 zavražděn kopím. Radim se pak stal biskupem v polském Hnězdně. K samotnému konci vlády roku 999, přišel Boleslav II. postupně o území na straně Polska, též o všechny východní a jižní části země, včetně Uherska i Moravy. Někdejšímu rozsáhlému českému knížectví zůstalo jen území samotných Čech. kresba - Karel Rélink Slide58: K samotnému konci vlády roku 999, přišel Boleslav II. postupně o území na straně Polska, též o všechny východní a jižní části země, včetně Uherska i Moravy. Někdejšímu rozsáhlému českému knížectví zůstalo jen území samotných Čech. Kníže Boleslav II. zemřel 7. února 999 a byl pochován v bazilice svatého Jiří. kresba - Karel Rélink Slide59: freska ve Znojemské rotundě Boleslav III. Ryšavý, nejstarší syn Boleslava II. Pobožného, bratr pozdějších knížat Jaromíra a Oldřicha se projevil jako krutý násilník, neustále se strachující o svou budoucí vladařskou moc. kresba - Karel Rélink Slide60: freska ve Znojemské rotundě Boleslav III. Ryšavý, nejstarší syn Boleslava II. Pobožného, bratr pozdějších knížat Jaromíra a Oldřicha se projevil jako krutý násilník, neustále se strachující o svou budoucí vladařskou moc. kresba - Karel Rélink freska ve znojemské rotundě zleva Boleslav III. a bratr Oldřich Ač on sám neměl syna co by dědice knížectví, svého bratra Jaromíra nechal pro jistotu vykastrovat a Oldřicha se chystal rovnou zavraždit. Oba si své životy roku 1001 zachránili, útěkem do Bavorska. Boleslavův bratr Jaromír ve městě Jaroměř, Jaromírova ulice Slide61: Ač on sám neměl syna co by dědice knížectví, svého bratra Jaromíra nechal pro jistotu vykastrovat a Oldřicha se chystal rovnou zavraždit. Oba si své životy roku 1001 zachránili, útěkem do Bavorska. Roku 1002 vypuklo proti Boleslavovi III. povstání, v jehož čele byl rod Vršovců. Kníže Boleslav raději uprchl do Polska k Boleslavu Chrabrému. Denár Boleslava III. Pražský hrad v době Boleslava III. Slide62: Roku 1002 vypuklo proti Boleslavovi III. povstání, v jehož čele byl rod Vršovců. Kníže Boleslav raději uprchl do Polska k Boleslavu Chrabrému. Denár Boleslava III. Pražský hrad v době Boleslava III. Boleslav Chrabrý pak za českého knížete dosadil na nějaký čas polského Vladivoje. Kronikáři píší: Vladivoj - silný alkoholik „ani hodinu bez pití trvati nemohl“. A po necelém roce vlády se upil k smrti. Slide63: Boleslav Chrabrý pak za českého knížete dosadil na nějaký čas polského Vladivoje. Kronikáři píší: Vladivoj - silný alkoholik „ani hodinu bez pití trvati nemohl“. A po necelém roce vlády se upil k smrti. Polský kníže Boleslav Chrabrý, po smrti Vladivoje a několikadenní vládě Jaromírově, dosadil v lednu roku 1003 na český knížecí stolec znovu Boleslava III. Ryšavého. Denár Boleslava III. Slide64: Polský kníže Boleslav Chrabrý, po smrti Vladivoje a několikadenní vládě Jaromírově, dosadil v lednu roku 1003 na český knížecí stolec znovu Boleslava III. Ryšavého. Ten po svém návratu sice slíbil odpuštění všem svým odpůrcům, ale hned záhy na to nařídil vyvraždění rodu Vršovců. kníže Boleslav III. reliéf Jarmila Haldová Denár Boleslava III. Slide65: Polský kníže Boleslav Chrabrý, po smrti Vladivoje a několikadenní vládě Jaromírově, dosadil v lednu roku 1003 na český knížecí stolec znovu Boleslava III. Ryšavého. Ten po svém návratu sice slíbil odpuštění všem svým odpůrcům, ale hned záhy na to nařídil vyvraždění rodu Vršovců. Za tento čin jej Boleslav Chrabrý povolal zpět do Polska, nechal jej oslepit a uvěznit. Zbytek života, až do roku 1037, dožil Boleslav III. v polském vězení. Podle kronikářů: „Od nikoho neželen“. kníže Boleslav III. reliéf Jarmila Haldová Slide66: Za tento čin jej Boleslav Chrabrý povolal zpět do Polska, nechal jej oslepit a uvěznit. Zbytek života, až do roku 1037, dožil Boleslav III. v polském vězení. Podle kronikářů: „Od nikoho neželen“.

Add a comment

Related presentations